Czech Journal

Dokumentární sonda do názorů a postojů českých občanů k problémům spojených s aktuální imigrační vlnou... Celovečerní dokument Zuzany Piussi Český Alláh je tragikomickým časosběrným filmem, který v perspektivě dvou let sleduje reakce české společnosti na příchod uprchlíků před válečnými konflikty do Evropy a související mediální tematizaci Islámu jako vážného ohrožení našeho života. Postavami filmu jsou lidé, kteří k těmto tématům nedokázali zůstat lhostejní a každý se z hlubiny své pravdy snaží o její společenské uplatnění a naplnění.

Jsme připraveni na případný válečný konflikt? Co vědí dnešní mladí lidé o zbraních? Uměli by se v případě ohrožení postavit na obranu své vlasti? Konflikt na Ukrajině, uprchlická krize a častější teroristické útoky začaly nejenom v české společnosti budit otázku, jak se chovat v případě ozbrojeného konfliktu. Na jaře minulého roku Českou republikou projíždí americký armádní konvoj. Znovu si pokládáme otázku, jestli bychom šli tentokrát bojovat, s kým, proti komu, a především za jaké hodnoty? Film Adély Komrzýové, studentky třetího ročníku katedry dokumentární tvorby FAMU, zkoumá, jak se stát, skupiny lidí i jednotlivci, s různými ideovými záměry připravují na potenciální ozbrojený konflikt. Režisérka se především zaměřuje na děti, kterým je ve formě branné výchovy předkládána pragmatická podoba nového světa dospělých. Kde je hranice mezi přípravou na válku a jejím podněcováním?

Na osobním příběhu a zkušenosti s exekučním řízením seznamuje autorka Andrea Culková s exekučními praktikami v Česku a v příkladech ze zahraničí se snaží české legislativě naznačit cestu z bludného kruhu... Exekutoři slaví u nás 15 let své existence. Skoro milion lidí je v exekuci. Je to důkaz toho, že exekutoři efektivně pracují nebo by nás to číslo mělo spíš děsit? Jak je možné, že tak obrovské množství lidí skončilo se zablokovanými účty? Kde je problém a koho se týká? Je na vině neschopnost odložit svou spotřebu a dostát svých závazků, v systému poskytování úvěrů a nebankovních půjček, v nesmlouvavých zdravotních pojišťovnách, v lajdáctví lidí nebo v samotném systému exekucí. „Jak se ukazuje i systém oddlužení není pro mnohé lidi dostupný a často nepřináší optimální řešení...." říká režisérka Andrea Culková.

Dokument otevírá žhavé téma existence kojeneckých ústavů versus přechodné pěstounské péče v České republice. Režisérka v průběhu několika měsíců sledovala osudy dětí, o které se jejich rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Tyto děti končí u nás buď v ústavní péči, nebo u přechodných pěstounů. Oba tyto systémy péče mají své příznivce i odpůrce v řadách zaměstnanců ústavů a pěstounů, ale i politiků nebo psychologů. „Zajímal mě mechanismus rozdělování dětí, proč některé končí v ústavu a jiné u pěstounů. Zajímalo nás, co se s dětmi děje v průběhu prvních měsíců, o kterých psychologové tvrdí, že jsou pro rozvoj osobnosti zcela klíčové," přibližuje obsah svého dokumentu Linda Kallistová Jablonská.

Návštěva čínského prezidenta v Praze a českého štábu v Číně jako východisko úvahy o velkých a malých zdech moci... Režisér Filip Remunda se v dalším dílu série Český žurnál zamýšlí prostřednictvím současných česko-čínských vztahů nad podobami politické moci v obou zemích. Linie jeho situační úvahy tvoří nedávná pompézní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze a družební cesta předsedy Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěcha Filipa na mezinárodní konferenci v Číně. Tam se Remunda setkává s loajalitou k režimu v podání pedagoga a studentů bohemistiky anebo zavítá do kadeřnictví, kde se nejen střihá, ale také cvičí a hovoří podle určitého vzoru. Tajné hotelové setkání českého štábu s místní perzekvovanou spisovatelkou pak zpřítomňuje situaci nedodržování lidských práv, což je téma, kterému se i v rámci pobytu čínského prezidenta u nás věnuje český aktivista, jenž svojí činností úspěšně podporuje představitele čínského disentu. Spolu s ním se stávají aktéry pražské linky filmu účastníci vítacích i protestních demonstrací v souvislosti s čínskou státní návštěvou, mezi nimiž za účasti či přihlížení policie dochází k verbálním i fyzickým střetům. Leitmotivem snímku jsou pak archivní policejní a televizní záběry ze socialistického Československa, které navzdory svému stáří překvapivě zapadají do mocenské choreografie současnosti.