Praha ožralá

Česká hospoda, co to je? Je to fenomén, místo hodně lidové, spojené s pitím piva, mnohdy i místo kultivované? Interiéry hospod nepředstavují žádnou neobvyklost, bývají značně neformální a poklidné. Lokál, výčep, někdy salónek, kuchyň, pivní sklep... Výčep je vždy tabu pro vstup hostů i štamgastů? Nebo, jak to je? Herec, štamgast a moderátor Honza Hájek nám dokonce na začátku prvního dílu zarecituje o hospodě české: „Začínáme sestup hola, první si dáme U Černýho vola. Z kopce se suneme, velká parta, další pijeme U Bonaparta. Je to vítězství nebo plichta, čeká nás Baráčnická rychta. Než to někdo koupí zbourá, stavíme se U Kocoura. Kdo chce mít z výletu něco svého, pije pivo U Krále Brabantskýho. Dál přes náměstí bez velkých keců na jedno plzeňský U Glaubiců. Přes řeku půjdeme Prahou Zlatou na pivo k Tygrovi za Hulatou.“

Proměny jednotlivých míst v čase a hospody již dávno zaniklé jsou ukázány prostřednictvím archivních materiálů. Ty zahrnují autentické záběry štamgastů, ať už zachycené na starou kameru nebo iPhone. Sledujeme také sportovní happeningy, schůze nebo oslavy narozenin, které v hospodách probíhaly. Ale i fandění oblíbenému týmu nebo vtipkování a zdánlivě banální momentky. Právě tyto archivní materiály pak vytváří doprovodnou atmosférickou koláž, díky níž na čas znovuožívá dávná sláva některých podniků i strasti a radosti jejich někdejších návštěvníků. V díle o sportovních hospodách sledujeme pražské derby, boj Sparty a Slavie! Při zápase a v hospodě. Nebo s historikem Filipem Bláhou pátráme po tom, proč se český fotbal od nepaměti pojil s pivem. Na konci epizody uvidíme Hanspaulka fotbalovou ligu, kterou v televizi jen tak nenajdete. Ale přesto je to legendární soutěž fungující jen v Praze. Její zápasy se hrají na menších hřištích a tým tvoří 4 hráči a brankář. Původně začínala v 70. letech

V každém dílu se objeví tři tematicky zaměřené hospody. Jejich výběr je koncipován tak, aby každá z nich nabídla jiný úhel pohledu na daný fenomén. Některé podniky si uchovaly svou atmosféru napříč časem, jiné se transformovaly, nebo už po nich zbyl jen vybydlený prostor a leckdy ani to ne. Hospody se v období normalizace staly základnou neoficiálního kulturního proudu zvaného český underground. Někde se setkávají do dnes spíše štamgasti a uzavřená společnost, jinde je znát větší anonymita a střídání návštěvníků. Jan Hájek nejdříve díky osobnosti disidenta a publicisty Františka Stárka pronikne mezi osazenstvo hospody Na Slamníku. Dříve tu StB naháněla vlasaté „ztroskotance a samozvance“, dnes se tu hlavně vzpomíná na staré časy. Atmosféru undergroundu a touhu po svobodě hledá na závěr Jan Hájek v hospodě U Vystřelenýho oka, kde se schází současná alternativní scéna. Za starých časů se „Máničky“ ve svých hospodách dokázaly i poprat nebo dojmout. Především tu ale dle svých slov okusily

Takřka každý v České republice má svůj oblíbený podnik a alespoň jednou za čas do něj „na jedno“ zajde. Autoři seriálu proto věří, že valná část diváků si díky jednotlivým dílům osvěží paměť, připomene vlastní zážitky z hospodského putování a možná dokonce získá tipy na nová, neokoukaná místa. Dokumentární cyklus Praha ožralá proto cílí na skupinu 30+, ovšem zaujme i všechny ty, kteří se zajímají o historii a obecně o kulturní proudy naší společnosti. Např. hospody devadesátých let vypovídají hodně o proměnách společnosti a důležitém historickém období, které v mnohém ovlivnilo to, co žijeme dnes. Zajímá nás, kdo je Bruno Ferrari nebo jak fungoval klub Bunkr, Repree nebo Újezd.

Jan Hájek spolu s diváky pražské hospody objevuje prostřednictvím průvodců, kteří napomáhají porozumět daným hospodám a přibližují jejich atmosféru. Někdy si tak Jan Hájek přisedne mezi okruh štamgastů, jindy zavzpomíná s pamětníky, vyzpovídá majitele hospod nebo s akademiky zasadí hospodskou kulturu do hlubšího a historického kontextu. V tomto díle náš průvodce Jan Hájek pozná stále živou legendární hospodu U Kotvy. Seznámí se také s recidivisty, ale projede se i noční Prahou s policejní hlídkou až na záchytku. Spolu s historikem Michalem Dlouhým se pak vrátíme na Staré Město, na místa legendami opředených hospod. Poslední zastávkou je podnik U dvou koček, kde došlo v 80. letech k tajemné a dosud nevyřešené vraždě místního kuchaře. Tomu vrah usekl obě ruce a na zdejší kamenné podlaze jsou stále vidět rýhy po řeznické sekyrce.

Každý díl představuje dokumentární esej a svědectví o daných podnicích a lidech. Diváci by měli mít pocit, že i oni sami vyrazili s Janem Hájkem na tah po pražských hospodách. Chvíli si tak užívají bezstarostnou náladu a vtipkování se štamgasty, kteří teprve začínají pít, poté přichází na řadu navyšování hladinky alkoholu a vyhrocené emoce, aby mohlo následně dojít k vystřízlivění a rozjímání. Na závěr je ovšem vždy potřeba nabrat druhý dech, protože pouť po hospodách je zdánlivě nikdy nekončící koloběh. Sídliště a jejich hospody také můžou být okouzlující. Oproti přelidněnému centru Prahy s uniformovanými hospodami tady žije pocit soudržnosti a pospolitosti skoro jako na vesnici. Jde i o to, že snad jednou konečně víc doceníme poetiku sídlišť a budeme na ně nahlížet bez zbytečných předsudků. Když se totiž člověk naučí vnímat je trochu jinak, začnou ho tato místa přitahovat a vábit jako koukání do ohně. Objevíme např. hospodu kde se dřív vařilo a pilo už od rána, a proto se hospodě ří

Praha bez hospod by byla jinou Prahou, mnohem fádnější a nudnější. I řada uměleckých a intelektuálních výkonů by bez podpory družného přátelství u piva vznikala jen stěží. Například U Ježíška měl úřadovnu Jan Neruda, z Dubonnetu si zase udělala detašované pracoviště pražská FAMU 50. a 60. let minulého století, do Schipkapassu chodil rokovat a popíjet pivo Franz Kafka, k Bansethům Hašek a k Tygrovi zase Hrabal. Historie uměleckých hospod v centru Prahy sahá až do 19. století. U piva se tu scházeli národní buditelé a později také avantgardní spisovatelé a básníci nebo herci a režiséři z nedalekých divadel. Jan Hájek nás zavede do MeetFactory na pražském Smíchově. Podíváme se také na Café Sladkovský, jen kousek od vyhlášené ulice Krymská. Divákům představí také Malostranskou besedu, která se nachází v budově z počátku 15. století. A na konci zavítáme do hospody U Malého Glena na jedno černé irské pivo, kde končí putování po uměleckých hospodách.

Kromě ostatního, v této epizodě uvidíme nádherné materiály z Hledání ztraceného času (r. Pavel Vantuch, Česká televize, NFA) nebo Dole v údolí, kde vše hlaholí (r. Ivan Soeldner, 1969, Česká televize), díky kterým pochopíme význam trampských osad a hospod. Naše putování končíme návštěvou legendární hospody U Taterů ve Starých Třebenicích, jejíž historie sahá až do roku 1922.