Bedekr

Město lásky, neřestí, umění, vodních kanálů, tulipánů i bicyklů. Tím vším je Nizozemská metropole Amsterdam, kterou jsme navštívili v době oslavy královských narozenin. Vydáme se po kanálech, kterým se tu říká grachty, navštívíme tulipánový trh i tržiště, kam chodí nakupovat místní. V námořním muzeu vzdáme hold mořeplaveckému umění Holanďanů a jejich umění zase ve známé galerii Rijksmuzeum, kde vystavují holandské mistry. Včetně nejznámějšího z nich – Rembrandta Harmenszoona van Rijn. Jeho slavný obraz Noční hlídka nám jen potvrdí jeho umění. Ochutnáme Amsterdam na ulici ve formě typických faastfoodů, ale i v restauraci v podobě “rýžového stolu”. Vařil se tu tradičně proto, aby mohli Holanďané ochutnat to nejzajímavější z jejich kolonií. Při oslavě Králova dne se přidáme k bujaré zábavě na lodích a samozřejmě v rychlosti nahlédneme do slavné čtvrti Červených luceren. Hlavním zjištěním naší návštěvy bude, že Amsterdam skutečně není Benátkami severu. Je stejně překrásný, ale nebere se ta

Každý si ho představuje jako placatou krajinu plnou mlýnů, každý ho miluje díky sýrům a tulipánům, každý by ho rád navštívil pro neopakovatelnou možnost kanálové plavby. Severní Holandsko je jednou z nejkrásnějších a nejtypičtějších provincií Nizozemska. A neplést s Nizozemím, které je názvem pro historické území. Jitka začne své putování v typické vesničce Marken. Ta byla kdysi ostrovem v mořském zálivu. Jenomže Holanďané rádi a dobře kouzlí s vodou a tak moře oddělili hrází a místo slané vody omývá jeho břehy největší sladkovodní rezervoár v zemi. Po něm se přeplaví do městečka Volendam, kde vyzkouší holandský národní pokrm – herinka. Zajde do typické sýrárny, ochutná goudu a koupí si zdejší klasickou obuv – dřeváky. Za tradičním sýrovým trhem se vydá na náměstí do Alkmaaru. Nevynechá ani soubor mlýnů ve skanzenu Zaanse Schans. Tulipány bude obdivovat ve slavném Keukenhofu a podlehne všeobecnému veselí na květinovém korzu. V závěru se na lodi vydá objevit malebné město Leiden, v jeho

Prastaré evropské osady bývaly nezřídka zakládány v hlubokých lesích a bažinách. Málokterá z nich si ale tento fakt nese ve svém názvu. Brusel se za svůj bažinatý původ nestydí. Jeho jméno se odvozuje od Brucsella či Broekzelle, což znamená ves v bažinách. Od svého založení si město užívalo strmé vzlety i pády. Prošly tudy dějiny a s Bruselem se rozhodně nemazlily. Navštívíme hlavní náměstí se souborem snad nejkrásnějších cechovních domů v Evropě. Povinností je samozřejmě slavná socha čůrajícího chlapečka a k tomu přidáme i muzeum jeho oblečků. Není to ale jediná čůrající socha ve městě. Martin objevil i holčičku, a dokonce i psa. Brusel je rozdělen nejen na Valony a Vlámy, ale i na horní a dolní město. V tom horním má dnes své mnohé instituce Evropská unie. A tak návštěva monstrózní budovy parlamentu a poněkud kontroverzní budovy Evropské komise je i pro nás povinností, stejně jako slavné Atomium a Mini Evropa poblíž královských zahrad v Laekenu. I Brusel je městem umění. Je totiž dom

Mezi Utrechtem a Amterdamem se líně táhne řeka, která bezesporu patří k nejkrásnějším vodním cestám na světě. Kolem ní leží krajina nazývaná Vechtstreek. V Nizozemí oblasti kolem významných řek patřily k nejbohatším. Proto ani Vechtstreek není výjimkou. Protéká sedmi krásnými městy postavenými na okouzlujícím pozadí impozantních hradů a venkovských domů. A každé má vlastní charakteristickou atmosféru. Zatímco nedaleký Amsterdam patřil bohatým obchodníkům, sem se stahovala šlechta a ti nejúspěšnější z úspěšných, kteří si chtěli užít své pohádkové bohatství v klidu venkova. Ostatně klid asi tuto oblast charakterizuje nejlépe. Tam, kde končí svoji křivolakou pouť řeka Kromme Rijn, využívají její vodu grachty Utrechtu. Čtvrtého největšího nizozemského města. A jsou to právě grachty – nebo chcete-li kanály – co z něj činí jedno z nejoblíbeněnějších měst pro plavbu. Byly postaveny už ve 12. století a kolem nich vznikla typická úzká nábřeží. Jsou záměrně pod úrovní ulic, aby se ulehčila naklá

Největší přístav v Evropě, fascinující kontrast mezi starou a moderní architekturou. Vítejte ve městě, které lze buď milovat nebo nenávidět. Uvidíte, na kterou stranu se přidá průvodce Martin Písařík. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Největší přístav v Evropě, voda, kam oko dohlédne, fascinující kontrast mezi starou a moderní architekturou. Vítejte v Bedekru, vítejte v Jižním Holandsku a vítejte v Rotterdamu. Ve městě, které lze buď milovat nebo nenávidět. Příběh druhého největšího města Nizozemska se začal psát kolem roku 1270, kdy se na řece Rotte postavila přehrada – v holandštině dam. Rotterdam. Město bylo bohužel za II. světové války vybombardováno Němci a v podstatě srovnáno se zemí. My objevíme to málo co zbylo a samozřejmě se zaměříme i na to, co se na uvolněných parcelách nově postavilo. Vedle starého přístavu Oude Haven nás tak zaskočí Kijk Kubus. Slavné dílo architekta Pieta Bloma, které bylo první skutečně moderní a neutilitární stavbou města. Vypravíme se i

Jeruzalém západu, světové centrum diamantů, město Rubense, čokolády a módy. Druhé největší město Belgie vám představí Jitka Ježková. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Posh je zkratka označení lodního lístku. Port Out Starboard Home, tedy: “ven levobok, domů pravobok”. Vzniklo v dobách, kdy bohatí cestující jezdili do Asie a při cestě tam obývali kajuty na levoboku a opačně. Za tuto výsadu si museli náležitě připlatit, z čehož vzniklo označení posh pro něco, co je nóbl nebo snobské. Jitka při cestě do nejvíc “posh” belgického města využila vlak. Neodolala totiž pokušení začít antverpské dobrodružství na jedinečném nádraží. Patří mezi deset nejpůsobivějších nádraží na světě a přezdívá se mu železniční katedrála. Dalo by se říci, že vše dobré, co Antverpy potkalo, připlulo po řece Šeldě. Mít ve středověku velký přístav znamenalo vždy záruku prosperity. V centru města okamžitě zjistíte, že prosperitu zaručuje Antverpám přístav neustále. Nádherné historické domy kontrastují s

Nejzápadnější, nejméně obydlená a nejvodnatější. Provincii, která dala jméno Novému Zélandu vám ukáže Martin Písařík. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Zeeland v překladu znamená mořská země. A skutečně – je to kus Nizozemska, kterému daly sudičky do vínku věčný boj s vodním živlem. A to nejen tím slaným. Tři hlavní části provincie tvoří společnou deltu tří významných evropských řek. Mázy, Šeldy a Rýna. Tři řeky jsou spolu se třemi lvy i na erbu provincie, kterému vévodí latinský nápis LUCTOR ET EMERGO – Bojuji a vznikám. Tím se naznačuje, že bez věčného boje, by tato provincie nebyla. Martin Písařík v roli průvodce pořadu nás zavede do všech tří částí provincie. Na severním poloostrově podlehne kráse pobřeží z písečných dun. Na prostředním poloostrově projde hlavní město celé oblasti Middleburg. Na slepé deltě Šeldy si vypůjčí plachetnici a odvypráví příběh katastrofálních záplav, kterým padlo za oběť skoro 2000 lidí. Díky této události zde postavili přehradu, která pov

Nejzápadnější, nejméně obydlená a nejvodnatější. Provincii, která dala jméno Novému Zélandu vám ukáže Martin Písařík. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Město na soutoku Šeldy a Leie patřilo ve středověku k nejbohatším městům tehdejší Evropy. Vítejte v belgických Flandrech s průvodkyní Jitkou Ježkovou. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Všechna vlámská města mají cosi společného. Ale zároveň se každé něčím liší. Gent to je město mladých, město piva, město chutí. Ale než Jitka Gent ochutná, musí ho trochu poznat. Historie se podobá románu. Nedá se totiž vyprávět odprostředka. Na začátku té zdejší romance byl samozřejmě bod, kde se setkávají dvě řeky. Už zmíněná Šelda s Leie. Strategické místo si vyhlídli první obyvatelé už v době kamenné a Keltové mu později dali jméno Ganda. Což znamená doslova soutok řek. Po Římanech se objevili Frankové, kteří do Gentu přinesli křesťanství a také prosperitu a pořádek. Během 11. až 13. století byl Gent důležitým obchodním c

Vítejte v provincii, kde se dá zažít plavba lodí, na jakou nikdy nezapomenete. Zkušený kapitán Martin Písařík vás proveze rájem skipperů. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Snad žádná jiná nizozemská provincie nevyniká takovou hustotou kanálů a jezer ve spojení s krásou okolní přírody. Ale stejně jako jinde, i tady si uvědomíte umění místních obyvatel, kteří se s vodou perou o každý kousek suché země. Přestože je fríský boj s vodním živlem nadmíru úspěšný, stále je to jedna z nejřídčeji osídlených oblastí Nizozemska. Většina obyvatel je soustředěna do měst, která si svou krásou a historickým významem nezadají se zbytkem země. Velká nebo malá, stará nebo novější – všem tepe v kanálech připomínajících žíly životodárná tekutina. A každé z nich si s vodou poradilo po svém. Leeuwarden, Akkrum, Sneek, Sloten či Lemmer s pumpovací stanicí Woudagemaal. Vodní rezervace Princenhof, jezero Sneekermeer, oblast Turfroute, jezero Tjeukemeer s ostrovem Marchjepôlle... To je zhruba výčet

Největší z nejmenších evropských států. Nejzachovalejší ze zničených hradů. Zkrátka země plná protikladů, kterou s vámi objeví Jitka Ježková. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Při pohledu do krajiny se nejde ubránit hřejivému pocitu domova. Pastviny jako někde na Šumavě, kopce a stráně, to jsme v Beneluxu ještě neviděli. A kromě této krajiny, mimochodem protkané podobnou sítí turistických tras jako v České republice máme společný i erb se lvem a hlavně historii. Dějiny Lucemburska jsou spojené s historií hradu, kolem nějž se začala rozrůstat vesnice a výsledkem je stotisícová metropole nejmenšího státu Evropské unie. Zlatou érou středověku bylo panování dynastie obecně známé jako Lucemburkové. Ti svou politikou brzy začali dalece přesahovat hranice svého malého hrabství. Když Jindřich VII. přijal korunu vládce světa, dal svému synovi Janu Lucemburskému Lucemburk v léno. Nadto se Jan oženil s Eliškou Přemyslovnou a byl korunován také českým králem. A tím se protnula naše

Divoká příroda, kouzelné ostrovy, písečné pláže, moře pro zkušené námořníky. Západofríské ostrovy s průvodcem Martinem Písaříkem. Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Příliv a odliv. Nekonečné přírodní divadlo, které my suchozemci s touhou po moři snad nikdy nepřestaneme obdivovat. Jsou místa, kde si ho člověk ani pořádně neuvědomí, protože rozdíl hladin je velmi malý. Jako třeba ve Středozemním moři. Ale na druhou stranu jsou místa, kde si ho nevšimnout zkrátka nemůžete. A právě takový příliv a odliv panuje v místech, kde se Severní moře potkává s pevninou Nizozemska, Německa a Dánska, kde se rozdíl hladin při přílivu a odlivu počítá na metry a k tomu je zde dostatečně ploché pobřeží. Jde o jedinečný a velmi křehký ekosystém, protože živočišné a rotlinné druhy se musí adaptovat ne neustálé změny prostředí. A to se týká i lidí, kteří zdejší kraj obývají. Martin navštíví záchrannou stanici tuleňů, ale daleko víc si je užije ve volné přírodě při pohledu z lodi. Na víc jak sto

V závěrečném dílu této série se Jitka Ježková s Martinem Písaříkem vydají objevit město, které je symbolem koloběhu prosperity, úpadku a opětovného růstu. Současně je také velmi krásné a romantické – prostě Benátky severu Pozor následuje podrobný obsah včetně spoilerů Proč mají Bruggy takové kouzlo, jaký příběh nám vlastně vypráví? Pojďte ho objevit s námi! Bruggy vzkvétaly a bohatly díky kanálu, který je spojoval se Severním mořem a zajišťoval tak čilý obchodní ruch. Byly součástí společenství hanzovních měst. A to velmi významnou. Z této doby opulentnosti a hédonismu se zachovaly jeho výstavní domy, bohatě zdobené kostely i radnice a zvonice. Jenomže všeho dočasu. Město kvůli zanesení kanálu a sankcím od vladaře přišlo o své výsostné postavení a na dlouhou dobu doslova usnulo. Z výšin spadlo až na samé dno. Ještě na konci 19. století bylo nejchudším městem v Belgii. Ale díky tomu se zázračně zachovalo. Vyhnula se mu průmyslová revoluce a nikdo neměl prostředky ani chuť na přestavo