Je známo, že krypta pod poutním chrámem ve Křtinách vydala nález dvanácti malovaných lebek. Když se o to, čí lebky to jsou, začne zajímat Armín, ozve se mu restituentka nedalekých nemovitostí, která se na základě starých rodinných listin domnívá, že mohlo jít o její předky. Mezitím jí svou společnost vnutí jiný rodák z kraje – Hirsch, který má údajně chybějící část jejích listin. Smysl textu však ani po kompletaci není jasný. Dvojice k němu proniká jen poznenáhlu, klíčové je pochopení, že text souvisí s lebkami.

Příběh navazuje na pověsti o mumiích fextů, tedy dlouhověkých a nezranitelných lidí, z kostelů ve východních Čechách. Místní gangsteři zpackají výstražný výstřel na dceru podnikatele, kterého chtějí vydírat. Vyjde najevo, že se scházela na podivném místě s neznámým mužem. K pátrání přizve policejní rada Hartl i Armína s Nelserovou a pak už je každému jasné, že půjde o událost hodně nevšední. Zvláštní talisman na krku oběti napovídá, že fakta, která se postupně skládají, mají vazby do daleké minulosti. Kdosi se začíná neohroženě mstít. Armín případ hypoteticky vyřeší, ale divák uvidí pravdu celou.

Vojtěch z Pernštejna byl v první polovině 16. století nejvyšším hofmistrem, tedy soudcem Českého království a jednu dobu se o něm uvažovalo jako o kandidátu na český trůn. Odsoudil sériovou vražedkyni Kateřinu Bechyňovou. Žena purkrabího na Karlštejně utýrala a zabila v 1. polovině 16. století nejméně 14 lidí. Svého soudce Bechyňová proklela a on také zemřel za záhadných okolností dva dny po její smrti. Na záhadné okolnosti ukazují především neobvyklá rychlost a utajení pohřbu. Proč to? Obsahuje hrobka vysvětlení? Počátkem 20. století se ji při opravách kostela pokusili vykrást dva dělníci, ovšem zemřeli a další průzkumy hrobky byly vždy zamítnuty. Až konečně v naší době dostane povolení otevřít hrobku archeolog Solař. Jenže hrobka má nejen zabijáckou pověst, ale i – jak se zdá – tuto pověst nadále naplňuje.

Hrad Houska je až do dnešních dní obestřen celou řadou pověstí. Nejenže se na jeho území a v jeho blízkosti objevuje tajemná postava v černé kápi, která hlídá nedotknutelnost hradu, ale jsou tu i jiné záhady, o nichž dodnes přemítají i seriózní badatelé. Traduje se, že na Housce je vchod do pekel a že pod hradní kaplí je jakási brána, kterou lze přejít do jiné dimeze. Romantický výklad dějin hradu musel být silně přitažlivý pro Karla Hynka Máchu, který krajinu v jeho okolí důvěrně znal.